Akutní endometritida u krav: nový přístup k terapii, články NITA-FARM

Lék Maxinon vykazoval 80-93% účinnost u akutní katarální a purulentní endometritidy u krav. Současně se výrazně zkrátil průběh léčby a urychlila rekonvalescence zvířat. Díky regeneračnímu účinku a obnově slizniční vrstvy dělohy krav po podání léku Maxinon je zachována reprodukční funkce krav.

Klíčová slova: akutní endometritida, krávy, levofloxacin, D-panthenol, Maxinon, léčba.

Ve veterinárním porodnictví a gynekologii existuje celá řada stavů, které vyžadují antibakteriální terapii a stimulaci reparačních a regeneračních procesů, zejména porodnická a gynekologická onemocnění [7], mezi posledně jmenovanými podle mnoha studií [2, 5, 6] zaujímá přední místo endometritida, která tvoří více než 50 % celkového výskytu krav.

Vysoká nemocnost zvířat v poporodním období je důvodem poklesu jejich reprodukční funkce, prodloužení doby od otelení do inseminace, snížení užitkovosti telat a produkce mléka, což způsobuje vysoké ekonomické škody [1, 5, 11] chovu mléčného skotu.

Veterinární pracovníci a manažeři chovů a odchovů skotu věnují zvláštní pozornost včasné a správné léčbě a prevenci porodnických a gynekologických onemocnění z důvodu značných ekonomických ztrát při výskytu těchto patologií. Nejlepší efektivity lze navíc dosáhnout komplexním přístupem k prevenci a užitím kombinované terapie v průběhu rozvoje onemocnění [14, 15]. Ztráty endometritidy u krav při absenci včasné a účinné léčby se v EU odhadují na 233 EUR na hlavu a rok.

Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zaujímají v obecné struktuře antibiotické terapie, zejména u onemocnění urogenitálního systému, dominantní postavení léky na bázi levofloxacinu [2, 3, 8, 11].

Navzdory relativně nedávnému použití levofloxacinu ve veterinární medicíně se aktivně používá perorálně a intramuskulárně k léčbě onemocnění dýchacího a urogenitálního systému. V poslední době nachází uplatnění ve formě intrauterinních lékových forem pro léčbu porodnických a gynekologických onemocnění u krav [12, 13]. Protože endometritida zahrnuje významnou destrukci epiteliální výstelky dělohy, použití látek s regeneračními vlastnostmi v terapii může zkrátit průběh léčby a urychlit zotavení zvířat.

Dexpanthenol má takové vlastnosti a používá se v medicíně a veterinární vědě ve formě kombinovaných (s antimikrobiálními látkami) léků ve formě intravaginálních čípků k léčbě akutní a chronické vaginitidy, bakteriální vaginózy, endo-/exocervicitidy [7, 9].

Tuzemská veterinární farmaceutická společnost NITA-FARM vyvinula unikátní léčivý přípravek na bázi kombinace levofloxacinu a dexpanthenolu pro léčbu a prevenci endometritidy u krav – Maxinon.

Maxinon je léčivý přípravek ve formě roztoku pro intrauterinní podání. Aktivní složky léčiva mají antibakteriální (levofloxacin) a regenerační (D-panthenol) účinek, díky kterému jsou původci mastitidy zničeni a postižené endometriální buňky jsou obnoveny.

Cílem této studie je zhodnotit terapeutickou účinnost veterinárního léčiva Maxinon u endometritidy u krav.

Materiály a výzkumné metody. Práce na hodnocení terapeutické účinnosti léku Maxinon byly prováděny na katedře anatomie a histologie zvířat pojmenované po profesorovi A.F. Klimovovi z Moskevské státní akademie veterinárního lékařství a biotechnologie – MBA pojmenované po K.I. Skryabina“, jakož i na základě farmy Moskevské oblasti. Bakteriologické studie byly provedeny ve veterinární laboratoři. Experiment zahrnoval 450 černobílých holštýnských krav o hmotnosti 500-3 kg, po otelení, ve věku 4-60 let, s diagnózou akutní endometritidy. Na principu analogů, s přihlédnutím k věku, hmotnosti, datu otelení a diagnóze, byla zvířata rozdělena do 2 experimentálních a 2 kontrolních skupin po 15 hlavách. Do 1. experimentální a kontrolní skupiny byly zahrnuty krávy s diagnózou akutní katarální poporodní endometritidy a do 2. experimentální a kontrolní skupiny byly zahrnuty krávy s diagnózou akutní purulentní poporodní endometritidy.

V experimentálních skupinách byl k léčbě zvířat použit Maxinon®, který byl aplikován intrauterinně injekční stříkačkou Janet, 2-3krát (v závislosti na dynamice zotavení) s intervalem 24 hodin do zotavení, při léčbě katarální endometritidy v dávce 50 ml na hlavu, při léčbě hnisavé endometritidy – 100 ml.

V kontrolních skupinách byl kravám podáván intrauterinní přípravek na bázi tylosinu a propranololu v souladu s technologií přijatou na farmě. Přípravek byl podáván intrauterinně v dávce 150 ml, v intervalu 24-48 hodin po dobu 3-5 dnů v závislosti na dynamice rekonvalescence.

Zvířata před podáním léku podstoupila sanitární ošetření zevního genitálu, pokud byl v dutině děložní zánětlivý exsudát, byl (exsudát) odstraněn masáží.

Před zahájením léčebných opatření a pátý den od zahájení léčby byly odebrány vzorky výtoku z genitálií k bakteriologickému vyšetření ke zjištění převažující patogenní (oportunní) mikroflóry. Ve stejném období byly odebrány vzorky krve na hematologické vyšetření.

Zvířata byla pozorována po dobu 5 dnů, přičemž účinnost léčby byla hodnocena na základě následujících ukazatelů: celkový stav zvířat a klinické ukazatele; stav genitálií; výsledky hematologických a bakteriologických studií.

U zvířat experimentální skupiny s diagnózou akutní purulentní poporodní endometritidy (alespoň 3 hlavy ze skupiny) před léčbou a 5. den po léčbě byl biopsií odebrán materiál z pohlavních orgánů (endometria) pro histologické studie za účelem zjištění vlivu terapie na funkční stav endometria.

Diagnostika akutní endometritidy byla provedena komplexně na základě výsledků porodnického a gynekologického vyšetření, které zahrnovalo: posouzení celkového stavu zvířat, přítomnost známek endometritidy, expresní diagnostiku endometritidy dle N.A. Flegmatova, stejně jako výsledky bakteriologických studií obsahu dělohy.

Na základě výsledků klinického stavu krav a laboratorních studií byl učiněn závěr o terapeutické účinnosti léku Maxinon na endometritidu u krav a byl posouzen jeho vliv na stav děložního endometria.

Výsledky výzkumu. V důsledku provedeného lékařského vyšetření bylo zjištěno, že endometritida je rozšířená. Incidence endometritidy tedy činila 50 % z celkového počtu vyšetřených krav. Nejnižší výskyt byl navíc pozorován v podzimním období – 41,5 %, nejvyšší – v zimě – 58,8 %, což je pravděpodobně způsobeno poklesem odolnosti organismu v tomto období a chybami v krmení.

Celkový stav krav trpících poporodní katarální a purulentně-katarální endometritidou byl ve většině případů v normálních mezích, zatímco některé krávy vykazovaly mírnou depresi a mírný pokles mléčné užitkovosti. Tělesná teplota většiny nemocných zvířat byla v mezích normy a u některých jedinců byla zvýšena až na 39,7 °C.

Při experimentu bylo pozorováno uvolňování hnisavě-slizovitého exsudátu polotekuté konzistence s nažloutlým nebo nahnědlým nádechem v množství 150 až 500 ml z genitálií. Zvláště velké množství exsudátu bylo nalezeno na podlaze ráno poté, co zvířata přes noc odpočívala. Exsudát byl také zaznamenán u kořene ocasu a v dolním rohu vulvy ve formě vysušených krust. Často se nemocné krávy prohnuly v hřbetě a zaujaly polohu na močení při vaginálním vyšetření byla zaznamenána hyperémie a otok sliznice poševního vestibulu a pochvy, přítomnost oděrek, bodové a pruhové krvácení a ruptury tkání. V lumen pochvy se vylučoval hnisavý hlenovitý exsudát z cervikálního kanálu. Cervikální kanál byl otevřený. Děloha byla zvětšená, lokalizovaná v dutině břišní a špatně reagovala na masáž, po které se z genitálií uvolnily lochie tekuté nebo polotekuté konzistence tmavě hnědé barvy s příměsí malého množství hlenu.

Diagnóza endometritidy byla potvrzena (tab. 1) studiem děložního hlenu podle N.A. Flegmatov u všech zvířat zařazených do experimentu.

Tabulka 1 – Výsledky studia děložního hlenu metodou N.A. Flegmatova na endometritidu před a po léčbě krav

Bakteriologické vyšetření děložního hlenu odhalilo tyto mikroorganismy: Escherichia coli, Enterococcus faecalis, Proteus vulgaris a Proteus mirabilis, Staphilococcus aureus. Je známo, že tyto patogeny jsou ve většině případů jednou z příčin rozvoje endometritidy [4].

Po zahájení terapeutických opatření v experimentálních skupinách bylo u většiny krav za 2-3 dny zaznamenáno výrazné zmírnění příznaků onemocnění: normalizace teploty, obnovení kontrakční schopnosti dělohy, absence výtoku hlenu z pochvy, normalizace velikosti a polohy dělohy, chyběla hyperémie a otok zevních genitálií, poševní sliznice získala normální vzhled. Do pátého dne pozorování se tedy 12 hlav z 15 v první experimentální skupině plně zotavilo a 14 hlav z 15 ve druhé experimentální skupině (tabulka 3). Uzdravení bylo potvrzeno výsledky bakteriologické studie: mikrobiální krajina dělohy odpovídala fyziologickým hodnotám 12 hlav v první experimentální skupině a 14 hlavám ve druhé; stejně jako studium děložního hlenu podle N.A. Flegmatov (tabulka 1).

Pátý den léčby se morfologické krevní parametry vrátily do normálu: hladina leukocytů klesla a hodnoty všech parametrů byly v mezích normy (tabulka 2).

Tabulka 2 – Morfologický obraz krve zvířat před ošetřením a 5. den po zahájení terapie (průměrné hodnoty ukazatelů, n=10 ze skupiny)

V kontrolních skupinách u zvířat, kterým byl podáván lék na bázi tylosinu a propranololu, byla zaznamenána pozitivní dynamika 3-4. den od zahájení terapie. Do pátého dne se uzdravilo 13 hlav z první kontrolní skupiny a 12 hlav z druhé skupiny (tabulka 3).

Tabulka 3 – Srovnávací hodnocení terapeutické účinnosti léku Maxinon na endometritidu u krav

Na základě srovnávací analýzy získaných dat bylo zjištěno, že nejvyššího terapeutického efektu (93,3 %) bylo dosaženo u léčby hnisavé endometritidy u druhé experimentální skupiny po užití léku Maxinon s trojnásobným podáním. U katarální endometritidy byla účinnost terapie po použití Maxinonu 80 % ve srovnání s 86,7 % v kontrolní skupině. V experimentální skupině však léčba trvala 3 dny a v kontrolní skupině byla terapie prodloužena na 5 dnů u 5 zvířat z důvodu nízké dynamiky zotavování.

Je známo, že purulentní endometritida způsobuje významné (někdy nevratné) strukturální změny v děložním epitelu. Endometrium je nejdůležitější funkční vrstva dělohy, zodpovědná za zajištění normálního průběhu těhotenství. Jeho hlavní funkcí je vytvořit optimální podmínky a prostředí pro uchycení oplodněného vajíčka uvnitř dělohy, proto ztenčování nebo ztluštění endometriálních stěn často vede k potratům u produkčních zvířat nebo k neúčinné inseminaci. Při deskvamaci epiteliální vrstvy existuje možnost tvorby srůstů uvnitř dělohy, které mohou následně vést k neplodnosti. Čím dříve je tedy zahájena léčba a čím rychlejší zotavení nastane, tím větší je pravděpodobnost obnovení reprodukční schopnosti zvířete bez ztráty fyziologického potenciálu.

Výsledky klinických studií použití léku Maxinon jsou potvrzeny histologickými studiemi biopsií endometriální tkáně před a po léčbě. Před ošetřením byla zaznamenána deskvamace epitelu děložní sliznice a také přítomnost oblastí bez epiteliální výstelky (obr. 1). Submukóza děložní sliznice byla edematózní a hojně infiltrovaná histiocytárními a lymfoidními buňkami. Průběh zánětlivého procesu se promítl i do morfologie děložních žláz. Lumen děložních žláz expandoval, stroma bylo edematózní, byla zaznamenána nekrobióza a deskvamace žlázových epiteliálních buněk, stejně jako akumulace hnisavých tělísek v lumen děložních žláz. Získaná data jsou v souladu se studiemi jiných autorů [5].

Obrázek 1. Mikromorfologie děložní stěny u endometritidy. (Hematoxylin a eosin, svazek 10, 20. října.)

a – Edém a buněčná infiltrace endometria b – Fokální hyperémie cév, střední infiltrace. c – Deskvamativní katar děložních žláz v endometriu

5. den po použití léku Maxinon byla strukturální organizace endometria u krav ve stádiu zotavení, i když kožní epitel nebyl zcela obnoven. Histostruktura endometria byla charakterizována přítomností výrazné epiteliální výstelky vysokých prizmatických buněk na sliznici, přítomností stromálních, makrofágových, fibroblastických a lymfoidních buněk ve funkční vrstvě endometria.

Tento obrázek ukazuje na obnovu morfofunkční struktury endometria a obnovu reprodukční schopnosti živočichů (obr. 2, 3).

Obrázek 2. Mikromorfologický obraz povrchového epitelu endometria u krav po ošetření. (Hematoxylin a eosin, svazek 10, 20. října.)

Obrázek 3. Mikromorfologický obraz povrchového epitelu endometria po léčbě. Hematoxylin a eosin, svazek 40, ok. 10-tubulární děložní žláza; 1-krevní céva; 2-správná deska

Bylo tedy zjištěno, že po intrauterinním použití léku Maxinon poskytuje účinná látka levofloxacin vysoké antibakteriální koncentrace v lumen a stěnách dělohy a D-panthenol má regenerační účinek v epitelu.

Závěr

Bylo zjištěno, že intrauterinní lék Maxinon vykazuje vysoký terapeutický účinek (80-93,3 %) při léčbě akutní katarální a purulentní endometritidy u krav s minimální léčbou (3 dny). Současně se doba zotavení zvířat zkracuje o 1-2 dny, což snižuje ztráty v produkci mléka a dobu omezení komerčního mléka. Díky regeneračnímu účinku a obnově slizniční vrstvy dělohy krav po podání léku Maxinon je zachována reprodukční funkce krav.

Reference:

1. Baimishev, M.Kh. Účinnost adaptogenů v patologii poporodního období u krav / M.Kh. Baimishev, VS Grigoriev // Veterinární věda. — 2010. — č. 6. — S. 39 – 42
2. Belkin E.A. Prevence a komplexní léčba endometritidy u krav // Agrární věda. 2019. č. 10. S. 26.-27
3. Bereznyakov I.G. Levofloxacin: nové možnosti terapeutického využití / I.G. Berezhnyakov // Nemoci a antibiotika. – 2009. –№ 2 (2). – [Elektronický zdroj]: Režim přístupu – mifua.com
4. Gavrish V.P. Klinická a laboratorní diagnostika a racionální metody terapie subklinické endometritidy u krav: Abstrakt disertační práce. diss. Dr. veterinář. vědy/ V.P. Gavriš – Voroněž, 1997. – 40 s.
5. Gorjačov V.V. Buněčná infiltrace endometria krav v poporodním období /V.V. Goryachev // Léčba a prevence nemocí hospodářských zvířat a ptáků – L., 1975. – str. 116-118.
6. Degtyarev V.P. Etiopatogeneze a náprava poruch reprodukce u krav /V.P. Degtyarev, K.V. Leonov// Bulletin Ruské akademie zemědělských věd – M., 2006. – č. 3. – str. 75-78
7. Džulanov M.N. Prevalence a etiologie postabortivní a poporodní purulentně-katarální endometritidy u krav /M.N. Dzhulanov// Sborník příspěvků z prvního mezinárodního veterinárního kongresu – Almaty, 2002
8. Nazarova N.M., Nekrasova M.E., Dovletkhanova E.R., Abakarova P.R. Vaginitida a cervicitida: volba účinného způsobu terapie (přehled literatury) Lékařské konzilium. 2020. č. 3. S. 17-23
9. Rogovskaya S.I., Terebneva L.A., Podzolkova N.M. Komplexní terapie cervikálních onemocnění pomocí léků depanthenol a lavomax // Porodnictví a gynekologie. 2014. č. 10. S. 95-103
10. Titová V.A. se spoluautory Vliv laserové punkce na imunologický stav krav s endometritidou /V.A. Titová, F.N. Nasibov, S.N. Khilkevich, E.U. Baytlesov // Veterinární věda – M., 2006. – č. 4. – str. 33-37
11. Adriaenssens N., Coenen S., Versporten A. a kol. jménem skupiny ESACProject Group. European Surveillance of Antimicrobial Consumption (ESAC): ambulantní užívání chinolonů v Evropě (1997–2009). J. Antimicrob. Chemother. 2011; 66 (Suppl. 6): vi47-56
12. Bhattacharyya HK, Makhdoomi DM, Hafiz A. a Fazili MR Klinická a terapeutická léčba subklinické metritidy u krav Intas Polivet (2011) Vol. 12 (I): 26-27
13. Kumar, M., Pant, SS, Ram, R., Kumar, S. a Gupta, PK 2014. Terapeutická účinnost levofloxacinu spolu s vitaminem E pro management syndromu opakovaného chovu u krav v polních podmínkách. Inter J Vet Sci, 3(3): 155-157
14. Pandey NKJ, Gupta HP, Shiv Prasad a Sheetal SK TERAPEUTICKÝ MANAGEMENT OPAKOVANÝCH CHOV V DŮSLEDKU SUBKLINICKÉ ENDOMETRITIDY U KŘÍŽENÝCH KRÁV International Journal of Science, Environment and Technology, Vol. 7, č. 6, 2018, 1868 – 1874
15. Singh, J., Ghuman, SPS, Dadarwal, D., Honparkhe, M. a Singh, N. 2009. Hodnocení systémové antibiotické léčby chronické endometritidy u buvolů. Intas Polivet, 10: 25-28.