Jak se církev staví ke psům? INDOG Vše o psech a pro psy! Kynologické fórum.

Nejednou jsem slyšel, že pes by neměl bydlet v domě. Jakmile začnete mluvit o dekoracích, opovržlivě odfrknou na odpověď. A pak jsem narazil na toto:

—Jaký by měl být křesťanský postoj ke zvířatům?

— Velmi laskavý, včetně psů, i když podle církevních předpisů by pes neměl žít uvnitř lidského domova. Pes sám o sobě je dobré zvíře a je určen člověku, aby hlídal jeho domov. Pokud tedy doma hlídá pes, pak ho nemůžete krmit vztekem, znechucením, abyste na něj nesáhli, tzn. Odložil misku a vrhl se od ní pryč. To není možné. Pokud je pes na dvoře, pak hlídá dům. Není ale přípustné chovat psa v bytě. Církevní člověk nemůže dopustit psa do bytu, kde jsou ikony, lampa, kříž. Víme, že vzhled psa znesvěcuje kostel, a proto, když pes vběhne, musí být kostel znovu vysvěcen. Mnoho věřících se potýká s následujícími problémy: Žiji s rodiči, milují psa, nemohou se s ním rozloučit, ale už jsem se stal členem sboru. co dělat? – Musíme vydržet. Kvůli míru, kvůli lásce. Trpělivost a láska jsou vyšší než být rozdrceny psem.

A všechna ostatní zvířata: kočky, akvarijní rybičky a ptáci, kterých je v domě požehnaně – lze je chovat? Pokud dítě chce, pokud se o ně bude starat, tak je to samozřejmě velmi dobré. Kdybychom žili na vesnici, na vesnici, kde byl velký i malý dobytek a různí ptáci, o které by se mohlo starat každé dítě, pak by proveditelná, skutečná práce měla morální význam. Morální člověk je živen dílem svých rukou, což znamená, že člověk musí pracovat. Jaký je duchovní smysl práce? Apoštol Pavel nám přikazuje pracovat tak, abychom mohli dávat almužnu těm, kdo žádají a potřebují. Člověk musí pracovat nejen proto, aby se uživil, ale aby měl i almužnu. To je smysl práce. A všechno ostatní je práce. Pokud pracujete kvůli svým schopnostem nebo kvůli vydělávání peněz, pak je to práce, už to není práce.

Děti je třeba naučit pracovat. Když jsou domácí mazlíčci: skot, drůbež, tak se o ně zvládnou postarat i tříleté děti a dá to hodně při výchově v práci. Tam, kde se dětem nevěnuje pracovní výchova, stále přetrvává potřeba péče o děti a ta pak začíná být kompenzačně přerušována hrou, tzn. děti začnou hrát práci. Hravou formou vyjadřují svou péči o panenky, nemocné a zákazníky.

Děti, které nejsou řízeny počítačem a nejsou vysílány v televizi, stále hrají, ale bohužel hrají hry pro dospělé, i když by z povahy své duše měly skutečně vykonávat tuto dospělou práci. Ale my to nedáváme. Musíme jim dát alespoň zvířata do bytu. Tady je ale důležité, aby se o ně dítě staralo. Než tedy koupíte svému dítěti kočku nebo akvarijní rybku nebo ptáčka, nejprve se ujistěte: „Budeš se o to starat, nebo ne?“

Řeknu vám dva případy. Máme jednu matku žijící ve Volgogradu, vychovává dvě děti. Děti ji (tehdy ještě nebyla věřící) požádaly o psa.

Máma jim odpovídá:

– Ale o psa je potřeba se starat – každé ráno je potřeba ho vyvenčit, abyste si ulevili. Dokážeš to?

– Samozřejmě, mami, můžeme.

-Tak pojďme cvičit. Tady je plyšový pes. Nyní ji budete každý den brát ven a chodit s ní.

A v 6 hodin ráno obě děti (čtyři a šest let)) vyzvedne máma a doprovodí je na ulici. Smutní, přikyvujíce, sedí až do sedmi ráno vedle svého plyšového pejska na dvoře. Rozhořčení sousedé jí říkají: „Posmíváš se svým dětem?“ Ale máma, která nevěnuje pozornost sousedům, je nadále vychovává každý den. A takhle to pokračuje týden. Na konci týdne samotné děti říkají:

– Mami, víš, asi si nemusíš kupovat psa.

__________________
Já a moje štěně

Registrace: 31.03.2010
Příspěvky: 0
Poděkování: 6
Poděkovali jsme 17krát ve 10 zprávách
Re: Jak se církev chová ke psům?
Yaroslavna, některé vyd.

Registrace: 18.10.2012
Příspěvky: 289
Poděkování: 6,620
Poděkovali jsme 5,406krát ve 1,092 zprávách
Re: Jak se církev chová ke psům?

Myslící. Garmajevova literatura je zabavena ve farních knihkupectvích. Nepsal jen o psech.

Naše matka, manželka kněze, je dobrovolníkem se dvěma zlatými psy. Oba psi bydlí v bytě.

V případě potřeby vyhrabu hromadu citátů s názory kněží, kteří sami psy chovají a ostatním nic nezakazují.

— Je pravda, že pes nemá být vpuštěn do domu?
„Toto je dnes jeden z nejčastějších farních drbů.“ Jako: „Je-li dům posvěcen, usadí se Pán, a je-li do domu vpuštěn pes, milost Ducha svatého odejde! Každému, kdo má psy žijící ve stejné místnosti s ikonami, by nemělo být dovoleno přijímat přijímání!“ Ale pro takový kategorický názor neexistují žádné teologické důvody.
Bible neučí, že psi a milost jsou neslučitelné. Když Anděl Rafael doprovázel Tobiáše, „a šel s nimi mladíkův pes“ (Tob. 5,17:XNUMX). A to Angela neodehnalo ani ho neobtěžovalo.
V Písmu je místo, kde se pes ukazuje jako symbol dobra: „Jaký druh komunikace má vlk s beránkem? Tak je to s hříšníky a zbožnými. Jaký klid má hyena se psem? A jaký mír mají bohatí s chudými? (Sir. 13, 21-22).
A nikde v Bibli není pes označován jako nečisté zvíře (stejně jako kočka není nikde označována jako čisté zvíře). Přesněji řečeno, psi i kočky jsou stejně nečistí: „Ze všech čtyřnohých zvířat jsou pro vás nečisté ti, kteří chodí po tlapách; kdo se dotkne jejich mršiny, bude nečistý až do večera“ (Leviticus 11,27:XNUMX). Pes se v tomto ohledu rovná člověku: dotknout se lidské mrtvoly bylo také považováno za rituálně nečisté. Ale židovský zákon, který chápal nevyhnutelnost takových kontaktů, také předepisoval prostředky očisty. Novozákonní religiozita nevidí nečistotu a hřích v dotyku s mrtvolou člověka (vzpomeňte si na polibek na rozloučenou na konci pohřební služby). Navíc byste neměli vidět hřích v dotyku živého psa.
Svatý Fotios, patriarcha Konstantinopole, píše o nazývání zvířat „nečistými“: „Mnoho věcí je od přírody velmi dobrých, ale pro ty, kdo je používají, se stávají velkým zlem, ne kvůli své vlastní přirozenosti, ale kvůli zkaženosti těch, kteří je používají. oni. Čistí se začali oddělovat od nečistých ne od počátku vesmíru, ale dostali tento rozdíl kvůli jistým okolnostem. Protože Egypťané, kteří měli ve svých službách izraelský kmen, vzdávali božské pocty mnoha zvířatům a špatně je využívali, což bylo velmi dobré, Mojžíši, aby nebyl lid Izraele unesen k tomuto špatnému použití a by němým nepřipisoval božskou čest, je spravedlivé v zákoně je nazývat nečistými – ne proto, že by jim nečistota byla vlastní od stvoření, v žádném případě, resp. nečistota byla v jejich přirozenosti, ale protože je egyptský kmen nepoužíval čistě, ale velmi ošklivě a ničemně. A jestliže Mojžíš zařadil něco z věcí, které Egypťané zbožštěli, do hodnosti čistých, jako vůl a koza, pak tím neudělal nic, co by bylo v rozporu se současným uvažováním nebo se svými vlastními cíli. Některé věci, které zbožňovali, nazval ohavností a jiné poslal na porážku, krveprolití a vraždu, a tak chránil Izraelity před tím, aby jim sloužili a před škodami, které z toho plynou – koneckonců, ani odporní, ani zabití a vystavení porážce nemohli být považován za boha těmi, kdo s ním tak zacházeli. Takže Boží mír učinil všechna stvoření velmi dobrými a povaha všeho je nejlepší. Nerozumné a nezákonné lidské použití, které znesvětilo mnoho z toho, co bylo stvořeno, přinutilo něco považovat a nazvat nečistým, a něco, i když to jméno nečisté uniklo, dalo důvod věštci Božímu poskytnout jiný způsob, jak zastavit jejich znesvěcení, aby je tak či onak odstranili z myšlenek Izraelitů polyteismus a dosáhli bezúhonnosti. Koneckonců, jak jméno Nečistého, tak použití, které dává obětované [maso] do břicha, neumožňuje myslet nebo si v nich jen představovat něco božského nebo čestného.“

Církevní historie nám také umožňuje říci slovo na obranu psů: v roce 1439 se ve Florencii konal koncil, který uzavřel unii mezi katolíky a pravoslavnými. Poslední den koncilu, když byl přečten samotný akt sjednocení, ležel u nohou byzantského (ortodoxního) císaře pes. A když začali číst tento dokument, který byl z hlediska pravoslaví zrádný, zaštěkal pes, aby ho nikdo nemohl zastavit. Mimochodem, to se stalo v chrámu. A pes byl jediný toho dne a na tom místě, kdo zvedl hlas na obranu pravoslaví.

Zde je budoucí patriarcha Kirill, tehdy ještě metropolita Smolenska

Několik pravoslavných klášterů má celé školky, například „Klášter pravoslavných“ v klášteře Golutvin v Kolomně. Je to většinou SAO, ale po okolí pobíhají staří Foxové a Airedales. Dobře živený a spokojený. Jdou všude, jak na celách, tak i v jídelně, a nikoho to netrápí.