Pivo v České republice. Články o České republice

Český křišťál, automobil Škoda, pražský dort – tento hlavolam je velmi jednoduchý, každý odpoví, že mluvíme o České republice. Jedna asociace ale v tomto výčtu nepochybně chybí, řeč je o výborném českém pivu.

Pro Čechy je překvapivé, že Rusové pijí čaj několikrát denně, i když pro ně je popíjení sklenice piva mezi prací samozřejmostí. A přestože pivo je zde nápoj, který pijí všichni, malí i staří, alkoholiků je zde mnohem menší než v Rusku.

První zmínka o pivu v kronice pochází z roku 1082. V této době mezi českými sládky rostla konkurence a pro mnohé bylo jednodušší opustit rodnou vesnici jinam, než pokračovat v boji. To vedlo k velkému růstu nových měst. Být sládkem je ušlechtilá věc; Charles 4 dokonce slíbil, že pivovary osvobodí od placení daní na 12 let.

Kvalita piva se hlídala velmi přísně, když byl provinilec poprvé lehce potrestán, ale pokud se znovu zmýlil, bylo jeho pivo rozléváno na radniční náměstí a sám sládek byl potrestán pokutou nebo bity pruty.

Počet taveren den ode dne rostl. Pravidelní návštěvníci těchto podniků měli své hrnky, označené erby nebo fotografiemi. Pokud však hostinský nabádal k opilství, byl oholen do plešatosti, nádobí v hostinci bylo rozbito a někdy dokonce posláno do vězení. Je známo, že na nějakou dobu bylo pivo v České republice zakázáno. Hlavním důvodem bylo nevhodné chování těch, kteří pili.

Do roku 1841 se vařilo pouze tmavé pivo, ale po objevení nového způsobu kvašení se objevily světlé a světlé odrůdy. Stojí za zmínku, že nikdy nenajdete dvě piva, která chutnají stejně, protože všechna jsou vyrobena podle originálních receptur.

Jak víte, pivo se vyrábí z vody, chmele, kvasnic a obilí (kukuřice, ječmen, rýže atd.). V Praze není kvalita vody příliš dobrá, takže ideálem je plzeňské pivo – Prazdroj. Princip původní technologie výroby tohoto piva je dodnes držen v tajnosti.

Zde jsou hlavní kritéria pro rozlišení odrůd piva. Hustota (mnoho lidí si tento údaj plete s přítomností alkoholu v nápoji) je podíl sušiny, který se vyjadřuje v procentech. Obvykle je to 12 %, ale nyní roste obliba 10 %. Barva – světlá a tmavá. Průhledné, zlaté a musí nutně zářit – to je světlé pivo, které se dělí na dvě odrůdy, obsahující 10 pivních stupňů, druhá 12. Pokud v kavárně požádáte o světlé pivo, přinesou 10, protože. V poslední době je to nejoblíbenější odrůda. Tradicí je vyrábět koktejl ze světlého a tmavého piva, samozřejmě stejné značky, v poměru 1:1. Tento nápoj se nazýval „rye zane“. Obsah alkoholu – Češi nepijí silné pivo, obvyklá síla je 3-5%. A samozřejmě pěna. Mělo by být bílé, nějakou dobu se neroztékat, ale „přilepit“ ke zdi.

V České republice se vyrábí více než 350 druhů piv. Těch nejzákladnějších je však asi 15. Nejběžnější jsou: Plzeňský Prazdroj (alias Pilsner Urquell) – standard světlého piva s vůní květin; Budweiser, Gambrinus, Krušovice – nejstarší druh piva a Staropramen – světlá odrůda, opakovaně uznávaná jako nejlepší pivo v ČR. Velvet beer je velmi husté tmavé pivo. Proces nalévání je velmi zajímavý. Vezměte sklenici o objemu 400 ml, postavte ji pod pivní pípu, ze které vytéká hustá bílá pěna, která by měla zaplnit celou sklenici. Po pár sekundách se na dně sklenice objeví černá tekutina, která pěnu „nasákne“, ale nezůstane celá navrchu. Toto pivo má perníkovou chuť.

Praha není celá pivní scéna České republiky. Známý je tzv. pivní trojúhelník. České Budějovice – Třeboň – Protivín. V roce 1895 zahájil činnost Budějovický pivovar, zkráceně Budvar, jeho červené a zlaté etikety jsou známé daleko za hranicemi země. Jedná se o hutné (12 %) a silné pivo (5 %). Město Třeboň je známé nejen svými slatinnými lázněmi a architekturou, ale také místním pivovarem Regent, který vyrábí 10 % světla (3 %) a 12 % tmy (4.8 %). Mnoho lidí říká, že chuť zbývající po vypití tmavého piva Regent připomíná chuť hořké čokolády. Protivín je známý svým pivem Platan.

Překvapivě doporučuje některé značky piva jako léčbu. Například „Plzeňský Prazdroj“ je doporučován pro vředové a ledvinové pacienty, protože pivo je málo kyselé. Účinek tohoto piva je přirovnáván k působení minerální vody na vnitřní orgány. Vysvětluje to skutečnost, že pivo Prazdroj obsahuje plíseň, která se vyskytuje pouze ve sklepích plzeňského pivovaru. Karlovy Vary mají navíc vlastní pivovar, který vyrábí pivo Baltazar. Tento druh piva se také nazývá „minerální“ pivo nebo „tmavé pivo pro diabetiky“. Je možné, že tato piva nevyvolávají žádné příznivé účinky na organismus a jde pouze o chytrý marketingový tah.

Nejoblíbenějším pivem v České republice je točené pivo, následuje lahvové pivo a nejméně oblíbené – plechovkové. Zajímavé je, že točené pivo je nejlevnější, ale plechovkové pivo nejdražší. Odborníci tuto volbu směrem k čepovanému pivu zaznamenávají proto, že hospod je v České republice obrovské množství, které neustále roste. A návštěva kaváren, taveren a barů se stává nedílnou součástí života Čechů. Toto se předává z generace na generaci. Do kterékoli kavárny rodiče šli, jejich děti budou chodit do stejné kavárny. Zde jsou nejznámější pivní taverny, které vyrábějí vlastní pivo. „U Fleků“ – v roce 1762 koupila tento podnik rodina Fleků. Zpočátku se jmenoval „U Flekovskikh“ a pak se zkrátil na „U Fleků“. Tato krčma je zajímavá svým designem, po všech sálech jsou rozvěšeny tematické obrazy. Jedním z nich je obraz „Poslední kapka“, který zobrazuje prázdný sud od piva a kolem něj mnoho lidí různých tříd. Restaurace Pivovarský Dom je známá svým zajímavým menu, které zahrnuje nejen tradiční piva, ale také banánové, kávové, višňové, šampaňské a pivní koktejl, kde se míchají různé druhy nápojů. Krčma „U tří pštrosů“ nese své zajímavé jméno z dávných dob, kdy turečtí velvyslanci přivezli králi Rudolfu II. jako dar tři podivné ptáky – pštrosy. Krčmu „U Kaliha“ poznají ti, kteří četli „Dobrodružství dobrého vojáka Švejka“ od Jaroslava Haška.

Češi věří, že chuť piva lze ocenit až od třetího korbelu. Pivo se pije na tři doušky. Poprvé se vypije polovina sklenice, podruhé další polovina a potřetí zbytek. Kromě toho by sklo mělo být vyrobeno pouze ze skla nebo porcelánu. Pravidlem nevkusu je přelévat nápoj z jedné nádoby do druhé nebo přidávat čerstvé pivo do nedopitého piva.

K pivu se váže mnoho příběhů a legend, jak říkají Češi, „dobré pivo má dobrý příběh“. Například říkají, že když sedíte v kožených kalhotách na lavičce, která byla předtím politá pivem, a když se po chvíli začnou kalhoty lepit na lavičku, pak je pivo dobré. Dalším způsobem, jak zkontrolovat kvalitu piva, je umístit zápalku svisle do pěny právě nalité sklenice piva, pokud zápalka vydrží v pěně 10 sekund a nespadne do sklenice; pak je pivo dobré.

Nemá smysl se dohadovat o tom, který druh piva je nejlepší. Pivo pro Čechy není jen jedním z alkoholických nápojů, je to hrdost národa, výdobytek kultury a prostě hlavní spotřební produkt. Ne nadarmo drží Česko prvenství ve spotřebě piva na hlavu, která je 160 litrů. B. Franklin řekl, že „pivo je dalším důkazem toho, že nás Bůh miluje a chce, abychom byli šťastní!“ – to je další důkaz vyzkoušet pivo v ČR.

«České pivo“ je chráněné označení Evropské unie. Je chráněn za účelem zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného v České republice. Zápis označení do rejstříku navíc umožňuje chránit tradice českého pivovarnictví a technologie výroby a také zabránit vzniku padělků, které mohou pivovary vydávat za české pivo a zneužívat tak jeho jedinečných kvalit. Za české pivo nelze považovat výrobek vyrobený v České republice netradiční metodou nebo vyrobený tradiční metodou v zahraničí.

Chráněné zeměpisné označení	Chráněné označení původu	Zaručený tradiční výrobek

Charakteristické vlastnosti českého piva určuje specifikace zveřejněná ve Věstníku Evropské unie 2008/C-16/05. Specifikuje technologické postupy používané při výrobě piva. Kromě toho jsou uvedeny přísady, které musí být v pivu použity. Jedná se o ječný slad, chmel, vodu odpovídající kvality a speciální druh kvasinek, který zajišťuje technologii tzv. spodního kvašení. Součástí specifikace je i vymezení zeměpisné oblasti, ve které lze české pivo vyrábět.

Základní požadavky pro získání označení „České pivo“
Hlavní požadavky pro získání chráněného označení „České pivo“ jsou:

1. Umístění pivovaru v České republice;
2. Místo původu a složení hlavních složek

• Světlý slad (český slad) používaný k vaření piva musí být vyroben z 80 % schválených odrůd jarního ječmene. Minimálně 50 % sladu musí pocházet z ječmene vypěstovaného ze semen těchto odrůd v ČR;
• Minimální obsah českého hlávkového chmele vybraných odrůd (nebo přípravků z nich), pěstovaných na Žatecku, Ústecku nebo Třicku, musí být u světlých ležáků nejméně 30 %, u ostatních skupin nejméně 15 %;
• Měkká nebo středně tvrdá voda z místních zdrojů;
• Pivovarské kvasnice spodního kvašení.

1. Tradiční technologie výroby českého piva

Klíčovým bodem je jedno nebo trojsladování ječmene a dvoufázové kvašení, tzn. oddělení primární fermentace od sekundární fermentace (zrání).

Ukazatele kvality hotového piva

*Legenda: EBC – jednotka. pivní barvivo

Jak získat právo používat chráněné zeměpisné označení „České pivo“?

Výrobce, který chce pro své produkty používat označení „české pivo“, se nemusí registrovat. Před uvedením výrobku na trh musí podat u příslušného inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) žádost o kontrolu specifikace. Před získáním oprávnění užívat označení „České pivo“ musí výrobce projít komplexním auditem Státní pivní inspekce. Audit zahrnuje kontrolu dokladů o původu surovin a kontrolu jakostních parametrů surovin (laboratorní zkoušky nebo údaje od dodavatelů).

Inspektoři kontrolují celý výrobní proces, včetně receptur (např. teplota a doba sladování ječmene, údaje o varu chmele atd.) a záznamy o kvašení (např. záznamy o použitých kvasnicích, teplota kvašení). Kromě toho provádějí laboratorní testování analytických parametrů výroby mladiny (zákal, hořkost, extrakt, fermentace) a hotového produktu (alkohol, extrakt, barva, hořkost, pH atd.).

Označení na produktech

Pivovary, které splňují podmínky evropského zeměpisného označení, mohou na přední nebo zadní etiketě spotřebitelského balení používat spojení „české pivo“. Vedle tohoto nápisu musí být umístěn znak „Chráněné zeměpisné označení“. Tento symbol by měl odpovídat symbolu v nařízení Komise EU o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů. Symboly a označení mohou být doplněny odpovídajícími výrazy v jiném státním jazyce. Spolu s cizí frází musí být uveden český ekvivalent. Třeba české pivo – České pivo.

Žádost o zavedení označení „české pivo“ orgánům EU

Žádost o zařazení označení „České pivo“ do seznamu chráněných zeměpisných označení v rámci Evropské unie podalo ve druhé polovině roku 2004 sdružení „České pivo“, jehož členy jsou Český svaz pivovarů a sladoven, Výzkumný ústav pivovarský a další společnosti.

Výsledkem jednání bylo, že konečná verze prohlášení byla zveřejněna na webových stránkách Evropské komise v lednu 2008. Členské země EU přijaly návrh na zařazení názvu „České pivo“ do seznamu chráněných názvů.

Existují i ​​další názvy českých piv chráněné Evropskou unií:

• Českobudějovické pivo (české Budějovice pivo);
• Budějovické pivo (budějovické pivo);
• Budějovický měšťanský var (Budejovický měšťanský var);
• Černá Hora;
• Chodské pivo (Chodské pivo);
• Starobrněnské pivo/Brněnské pivo (Starobrněnské pivo/Brněnské pivo);
• Znojemské pivo (znojemské pivo).